Využití modulů při modernizaci ŠVP SOV

Tato kapitola se věnuje tomu, jak upravit části ŠVP v případě, že budeme zařazovat moduly. Vychází z Metodiky tvorby ŠVP SOŠ a SOU. V této části upozorňujeme na místa, kde je vhodné doplnit zmínku o modulech.

Cílem studia je seznámit se s jednotlivými kapitolami ŠVP z hlediska zapracování modulů v případě jejich využití v ŠVP a zjistit, k čemu jednotlivé kapitoly v ŠVP slouží a jak s nimi pracovat.

Identifikační údaje

Úvodním identifikačním údajům předchází titulní list, jehož grafickou úpravu lze doplnit použitím loga, popř. fotografie. Uvádíme na něm plný název školy, název školního vzdělávacího programu (event. zaměření, není-li součástí názvu ŠVP), kód a název oboru vzdělání. Název ŠVP by měl vyjadřovat vztah k příslušnému oboru vzdělání a profilu absolventa. Píše se vždy bez číselného kódu oboru vzdělání.

Požadované identifikační údaje:

• název a adresa školy, zřizovatel;
• název školního vzdělávacího programu;
• kód a název oboru vzdělání, popř. název odborného zaměření, pokud není názvem ŠVP;
• stupeň poskytovaného vzdělání;
• délka a forma vzdělávání;
• platnost ŠVP od (datum), podpis ředitele, razítko školy.

Profil absolventa

Na tomto místě stojí za připomenutí základní rysy profilu absolventa. Slouží ke komunikaci uvnitř školy, ale zejména navenek jako informace pro zaměstnavatele, personalisty, uchazeče o studium a jejich rodiče. Má být srozumitelný, stručný a vystihovat podstatu oboru. Zahrnuje popis uplatnění absolventa v praxi – pokud se vytváří zaměření nebo různé směry prostřednictvím modulů nebo profesních kvalifikací, je nutné to zde uvést. Z kompetencí absolventa se vybírají ty, které jsou stěžejní pro daný obor a prosazení se na trhu práce. Měly by být formulovány na obecnější úrovni, neuvádí se dílčí znalosti a dovednosti (zdůrazňují se pouze v případě specializací).

Profil absolventa slouží k základnímu seznámení se školním vzdělávacím programem (dále jen ŠVP) zvláště pro rodiče, žáky a sociální partnery. Profil absolventa je možné používat i při náborových akcích. Může sloužit také k marketingovým účelům školy. Charakterizuje kompetence absolventa vymezené v RVP z hlediska záměrů školy. Odvíjí se od něj koncepce a obsah celého vzdělávacího programu.

Profil absolventa obsahuje:

• výčet základních (stěžejních) klíčových a odborných kompetencí absolventa;
• popis uplatnění absolventa v praxi;
• kód a název oboru vzdělání, popř. další údaje stanovené RVP;
• způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání.

Modulární úprava ŠVP se může a nemusí odrazit v profilu absolventa. Jestliže se v rámci modularizace ŠVP nabízí různé specializace a směry, kterými se žák může ubírat, je třeba toto popsat i v rámci možného uplatnění absolventa, získaných kompetencí apod. Každopádně je nutné se profilem absolventa a jeho podobou zabývat, to může znamenat i potřebu jeho aktualizace.

Uplatnění absolventa v praxi

Uplatnění absolventa v praxi poskytuje možnost orientace o absolvovaném vzdělání absolventa a jeho možném uplatnění v praxi. Ideální rozsah Uplatnění absolventa je cca 10 řádků. Měl by obsahovat i typové pozice absolventa v reakci na lokální trh práce.

Výčet základních odborných a klíčových kompetencí absolventa

Kompetence absolventa ŠVP zahrnují kompetence odborné a klíčové. Kompetence vyjadřují způsobilost k jednání nebo činnosti, případně vyjádření postojů absolventa na konci vzdělávání. Nejedná se tedy o výčet znalostí. Kompetence musí mít ověřitelný charakter, proto je pro tvorbu kompetencí v ŠVP doporučen formát vyjádření aktivním slovesem, případně jeho infinitivem. Je nutno dodržet soulad kompetencí z RVP daného oboru, které ale není potřeba doslova opisovat. Odborné kompetence se vztahují přímo k oboru vzdělání, zaměření nebo příslušné kvalifikaci. V části výčet základních klíčových a odborných kompetencí absolventa škola rozpracuje kompetence uvedené v RVP, odborné kompetence podle stávajících podmínek a materiálního zabezpečení školy, zaměření školního vzdělávacího programu a v neposlední řadě dle požadavků trhu práce v daném regionu. Klíčové kompetence vycházejí z obecných předpokladů žáků a jejich občanského vědomí. Je vhodné je ponechat v určité míře obecnosti. Je žádoucí, aby zde uvedené klíčové kompetence rozvíjely kompetence odborné. Jedná se o logicky řazený a uspořádaný výčet kompetencí podle jejich významu.

Vazba kurikula odborného vzdělávání na Národní soustavu vzdělávání

Škola si může zařadit jednu nebo více profesních kvalifikací, které jsou buď skládající, nebo související, a následně je zapracovat, třeba jako zaměření nebo specializaci, v případě souvisejících profesních kvalifikací do školního vzdělávacího programu.

Způsob ukončení vzdělávání

Způsob ukončení vzdělávání v oborech vzdělání ukončovaných závěrečnou zkouškou:

• Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí podle JZZZ.

Způsob ukončení vzdělávání v oborech vzdělání ukončovaných maturitní zkouškou:

• Popíše se především obsah, forma a organizace profilové části maturitní zkoušky (v souladu s RVP), která je v kompetenci školy dle školského zákona. Uvedou se předměty volitelné části maturitní zkoušky, ke kterým bude škola žáky v daném vzdělávacím programu připravovat.

Charakteristika školního vzdělávacího programu

Charakteristika ŠVP poskytuje informace o vzdělávacím programu. Slouží především pro učitele a je shrnutím představy o pojetí a průběhu vzdělávání podle vzdělávacího programu.

Zahrnuje celkové pojetí ŠVP ve vztahu k profilu absolventa, např. vytvořená zaměření, profilaci, vazbu na profesní kvalifikace NSK, možnost postupného ukončování vzdělávací dráhy včetně konkretizace. Tím se rozumí např. popis modulárního uspořádání, uvedení profesních kvalifikací, ke kterým příprava směřuje nebo jakou poskytují specializaci, dále zmínka o využití komplexních úloh, které přispívají k vlastní realizaci modulů a zatraktivnění učiva. Do charakteristiky ŠVP je nutné vložit formulaci, která odráží uspořádání programu (např. Výuka je realizována modulárně.).

Jedná se o jednotící spojovací linku pojetí procesu vzdělávání ve škole napříč všemi předměty i obory. V této kapitole je vhodné zaznamenat zvláštnosti jednotlivých forem vzdělávání v oboru a jejich žáků. Pokud škola využívá společný odborný základ, vytváří různá zaměření, využívá profesní kvalifikace NSK, inovativní moduly apod., zde je prostor pro detailní rozpracování. Je třeba popsat možnosti využití a rozpis volitelných předmětů ve vztahu k volbě vzdělávací dráhy žáků či reflexe situace na trhu práce. Je vhodné rozepsat preferované strategie a metody výuky, záměry k rozvíjení klíčových a odborných kompetencí a realizaci průřezových témat. Pokud škola podporuje výuku mimo vyučování nebo zahraniční aktivity, je vhodné je zde rozpracovat.

Popis celkového pojetí vzdělávání v programu

Objasňuje pojetí ŠVP ve vztahu k RVP a profilu absolventa, charakterizuje vzdělávací strategii vzhledem k oboru vzdělání a k žákům, kterou budou učitelé ve výuce uplatňovat, tzn. například metody a formy výuky preferované v rámci teoretického a praktického vyučování, zařazení modulů, záměry a přístupy k rozvíjení klíčových kompetencí a jiných schopností žáků, k začlenění a realizaci průřezových témat. V případě využití modulů je nutné vložit formulaci, která odráží uspořádání programu, např. Výuka je (v některých předmětech) realizována modulárně.

Pojetí ŠVP nemusí být rozsáhlé, má však umožnit učitelům i dalším aktérům ve vzdělávání, aby si učinili dostatečně jasnou představu o průběhu vzdělávání podle daného ŠVP.

Organizace výuky

Tato část poskytuje informace o tom, jak budou zajišťovány základní aktivity i specifické vzdělávací činnosti v průběhu vzdělávání nebo školního roku. Jedná se zejména o popis organizace výuky v rámci teoretického a zejména praktického vyučování vzhledem k formě vzdělávání a podmínkám školy. Jde o organizační formy vyučování, zejména při využití modulů, vytváření a zařazování vyučovacích bloků, projektových dnů (týdnů), vyučování v různých prostředích, především v reálném či simulovaném pracovním prostředí, organizaci konzultací v dálkovém vzdělávání, exkurze, sportovní a jiné kurzy a další výchovně vzdělávací aktivity související se vzděláváním podle daného ŠVP. Využití modulů vede výuku ke komplexnímu pojetí a zaměřuje ji na žáka a očekávané výsledky vzdělávání.

V případě, že škola zařadila přípravu ke složení profesní kvalifikace, může zde být tato informace uvedena – tedy že je žák veden tak, aby byl v případě předčasného opuštění vzdělávací dráhy schopen zkoušky vykonat.

Dále jde o popis organizace praktického vyučování, zejména odborného výcviku, učební (tzv. rozvrhové nebo průběžné) praxe, odborné praxe (nebo umělecké praxe), např. zařazení do ročníků a období, střídání týdnů teoretického vyučování a odborného výcviku, zajištění praktického vyučování v reálných podmínkách. Je zde možno uvést i způsob dělení třídy či slučování žáků z různých tříd nebo ročníků při využití modulů.

Způsob hodnocení žáků

Popis by měl obsahovat základní údaje o způsobu hodnocení žáků a jejich výsledků učiteli a uplatnění sebehodnocení žáků. Součástí každého modulu jsou kritéria hodnocení žáků, v této části ŠVP je třeba popsat obecné principy, kterými se škola při hodnocení žáků řídí, tedy co bude při výuce sledováno a následně hodnoceno. Kritéria musí zohledňovat předpoklady žáků, v tom případě se předpokládá úprava kritérií hodnocení i v modulech. Mělo by se zde objevit hodnocení i dalších vzdělávacích aktivit, jako jsou například různé soutěže, odborný výcvik nebo projektové dny. Způsoby a kritéria hodnocení jsou podstatné i pro sebehodnocení žáků.

Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence

Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany je neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování. Výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, hygieně práce a požární ochrany vychází z platných právních norem – zákonů, vyhlášek, technických norem a ostatních právních norem. Prostory určené k vyučování musí splňovat podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany podle platných předpisů.

Uvádí se způsob zajištění BOZP žáků při vyučování a při školních aktivitách mimo vyučování včetně způsobu vedení žáků k bezpečnému chování. Není nutné uvádět výčet nebo citovat znění zákonů, vyhlášek a jiných právních předpisů, například bezpečnost práce při práci s vyhrazeným technickým zařízením. Problematika BOZP a požární prevence se týká také práce na počítači, souvisí se vzděláváním ke zdraví, s prevencí šikany nebo drogových závislostí.

V souladu s platnými předpisy jsou žáci na začátku školního roku v těchto záležitostech prokazatelným způsobem poučeni. Doporučujeme využít moduly zaměřené na problematiku požární ochrany, které byly rovněž vytvořeny v rámci projektu MOV:

• Požární ochrana – E
• Požární ochrana – H + L0
• Ochrana člověka za mimořádných událostí – H + L
• Ochrana člověka za mimořádných událostí – E
• Ochrana člověka za mimořádných událostí – M

Učební plán

Učební plán vychází z kurikulárních rámců a z rámcového rozvržení obsahu vzdělávání uvedeného v RVP. Obsahově pokrývá všechny vzdělávací oblasti a obsahové okruhy z příslušného RVP. Zpracovává se samostatně pro každou formu vzdělávání. Uvádí se datum platnosti, aby bylo možné snadno identifikovat učební plány, které vzniknou v rámci inovací ŠVP. Minimální časové dotace (týdně i celkem) stanovené v RVP jsou závazné, mohou být navýšeny z disponibilních hodin, ale nelze je snížit. Navržené hodinové dotace u modulů je třeba vždy upravit, aby byly v souladu se zařazením do učebního plánu.

Plně modularizovaný ŠVP a jeho učební plán

• učební plán – distribuční matice vzdělávacích modulů – vyjadřuje využití modulů v rámci rozvržení do ročníků;
• poznámky k učebnímu plánu – musí obsahovat informace k využití modulů či jiné skutečnosti;
• přehled rozvržení týdnů ve školním roce, vymezení počtu týdnů přímé výuky podle učebních osnov v jednotlivých ročnících, rozvržení kurzů, závěrečných zkoušek a jiných blokových aktivit školy (např. projektové vyučování);
• soulad s daným RVP.

Částečně modularizovaný ŠVP a jeho učební plán

Učební plán kombinuje vyučovací předměty a vzdělávací moduly.

• tabulka s přehledem vyučovacích předmětů a modulů;
• poznámky k učebnímu plánu – musí obsahovat informace k využití modulů či jiné skutečnosti;
• přehled rozvržení týdnů ve školním roce, včetně projektových týdnů apod.;
• soulad s daným RVP.

Obsahuje také zapracované vzdělávací moduly do učebních osnov nebo jinou kombinaci. V případě prostého zařazení modulů do vyučovacích předmětů pravděpodobně učební plán nebude obsahovat změny. Je třeba se ale přesvědčit, jak zařazení modulů ovlivní hodinovou dotaci jednotlivých předmětů.

Dále je potřeba:

• zvážit, zda hodinové dotace odpovídají potřebám oboru a zákonným změnám (např. v souvislosti s maturitní zkouškou z matematiky apod.);
• zkontrolovat poznámky k učebnímu plánu;
• v tabulce využití týdnů ve školním roce zaznamenat, pokud budou zařazeny např. projektové dny nebo pokud se modulární výuka projeví v odlišné organizaci školního roku.

Zařazení a přehled vzdělávacích modulů v ŠVP

Zaznamenáme do tabulky, které moduly budeme v daném ŠVP využívat. Zde je potřebné zvolit logický sled řazení vzdělávacích modulů v ŠVP, abecedně nebo podle zařazení do ročníků. Ideálním způsobem je zaznamenání seznamu vzdělávacích modulů do tabulky, s uvedením:

• názvu vzdělávacího modulu;
• typu (teoretický, praktický, kvalifikační…) vzdělávacího modulu;
• školního označení vzdělávacího modulu;
• platnosti vzdělávacího modulu;
• hodinové dotace vzdělávacího modulu;
• zařazení do ročníku;
• závaznosti vzdělávacího modulu (povinný, volitelný, nepovinný).

Další možností pro přehledné uspořádání modulů je zaznamenání přehledu předmětů a vzdělávacích modulů v ŠVP do tabulky, s uvedením:

• vzdělávací oblasti;
• odborného předmětu;
• názvů vzdělávacích modulů.

Předměty s moduly lze formálně uvést i v případě celomodulárního uspořádání ŠVP, aby se zjednodušilo hodnocení žáků a jejich vysvědčení.

Přehled rozpracování obsahu vzdělávání z RVP do ŠVP

Formou tabulky škola rozpracuje obsah vzdělávání vymezený v kurikulárních rámcích a v časovém rozvržení obsahu vzdělávání do vyučovacích předmětů a jejich hodinových dotací.

Tato část má kontrolní funkci, jak pro tvůrce učebního plánu, tak pro Českou školní inspekci. Tabulka demonstruje plné pokrytí obsahových okruhů v RVP vzdělávacími moduly, upřesňuje využití disponibilních hodin z RVP. Předměty mohou být uvedeny několikrát podle toho, jak přesahují konkrétní obsahový okruh. Přehled je zpracován jako celkový, tj. bez dělení do ročníků.

Učební osnovy/moduly

Plně modularizovaný ŠVP

Moduly nahrazují původní učební osnovy. Zde je potřebné zvolit logický sled řazení vzdělávacích modulů v ŠVP (koresponduje s předřazeným seznamem modulů), např. členění dle využití v ročnících, členění dle charakteru modulů – teoretické, praktické, kvalifikační atd., uvedou se zde dokončené moduly.

Částečně modularizovaný ŠVP

V této části ŠVP jsou řazeny učební osnovy, u každé z nich je uveden název a kód modulu, který je v daném předmětu využíván, a to v preambuli učební osnovy a následně v místě, kde moduly nahrazují původní výsledky učení. Doporučujeme všechny učební osnovy znovu přečíst a zaměřit se na pojetí vyučovací osnovy. Sem také patří nutnost doplnit do výukových strategií zařazení modulů v rámci předmětu. Výsledky učení, které se vztahují k modulu, se z osnovy odstraní a přidá se zde odkaz na příslušný modul. Modul může být uveden v přílohách ŠVP.

Personální a materiální zabezpečení vzdělávání

Základní podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu jsou v RVP vymezeny v obecné rovině a každá škola je rozpracovává ve vlastním školním vzdělávacím programu podle potřeb oboru, aktuálních cílů a reálných možností školy. V této části ŠVP je uvedeno, jak je škola připravena na výuku v daném vzdělávacím programu po stránce materiální a personální. Neuvádí se tedy vybavení školy jako celku, ale to, jak je využíváno její vybavení pro daný vzdělávací program.

Popis podmínek pro uskutečňování školního vzdělávacího programu se týká následujících oblastí:

• základní materiální podmínky – uvedeme, v jakých prostorách a s jakým vybavením bude realizováno teoretické i praktické vyučování (odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná nebo umělecká praxe, popřípadě sportovní příprava aj.); jaké je vybavení učebními pomůckami, odbornými učebnami a jinými didaktickými prostředky včetně učebnic a učebních textů, zda bude škola využívat výukové prostory nebo prostředky jiných subjektů;
• personální podmínky – uvedeme, zda bude výuka plně zajištěna kvalifikovanými učiteli, jak jsou využíváni odborníci z praxe, jak se učitelé dále vzdělávají, zda jsou využíváni instruktoři ve firmách;
• organizační podmínky pro uskutečňování výuky (např. bloková výuka, výuka v reálném pracovním prostředí, stáže pro žáky, zahraniční praxe, popis oborových specifik, např. sezónnost prací atd.);
• podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech.

Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP

Primární snahou v odborném vzdělávání by mělo být co nejužší propojení s reálnou praxí, se zaměstnavateli. V modulárně uspořádaném ŠVP budou konkrétní dovednosti a způsob jejich osvojení popsány v praktických nebo teoreticko-praktických modulech. Další možností je využití jednotek výsledků učení ECVET nejen pro zahraniční stáže žáků, ale i v domácím pracovním prostředí firem. Výhodou JVU je, že žáci mají stvrzené získané dovednosti a mohou je uplatnit ve svém pracovním portfoliu.

V této části uvedeme, které stěžejní partnery školy má, zejména jakou podobu bude mít spolupráce při realizaci školního vzdělávacího programu. Popis různých forem spolupráce pro řadu oborů vzdělání nalezneme v tzv. modelech spolupráce škol a firem:

• Modely spolupráce
• Obecné modely

Podporu firem lze využívat např. při seznamování žáků s moderními stroji a technologiemi, zajišťování odborného výcviku, učební a odborné praxe na reálných pracovištích (v návaznosti na popis organizace výuky), při závěrečných zkouškách nebo profilové části maturitní zkoušky, při uskutečňování dalších aktivit školy – exkurzí, žákovských projektů, soutěží, odborné činnosti žáků, společenských a poznávacích akcí apod., v dalším vzdělávání učitelů odborných předmětů a praktického vyučování.

Nejdůležitějším momentem při využití modulů ve spolupráci s firmami je možnost připravit moduly firmám na míru. Tedy tak, aby se modul co nejvíce přiblížil podmínkám dané firmy. Při výuce je pak možné žáky pro absolvování modulů střídat. Moduly lze také vhodně doplnit jednotkami výsledků učení ve vazbě na podmínky zaměstnavatelů. Jednotky výsledků učení s jasným výukovým cílem a výstupem mohou sloužit žákům při sestavování jejich pracovního žákovského portfolia a umožnit jim výhodu na trhu práce.

Viz metodika Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů na trh práce.

Při popisu je možné vhodně zohlednit také studii týkající se analýzy trhu práce v regionu a požadavků na absolventy, kterou jsme si zpracovali společně se sociálními partnery. Doporučujeme rozlišovat sociální partnery a spolupráci, která se bezprostředně týká daného oboru vzdělání, od spolupráce obecnějšího charakteru, s jejíž pomocí se vytvářejí celkové podmínky pro činnost školy. Popis by měl být věcný, není nutné vytvářet dlouhé seznamy zaměstnavatelů. Doporučujeme však pro spolupráci s každým se zaměstnavatelů uzavření smlouvy o spolupráci a vytvořit tzv. plán spolupráce školy a firmy, ve kterém bude nastíněna spolupráce pro daný školní rok. Tím dáme odbornému výcviku a odborné praxi jasný základ založený na osvojování konkrétních kompetencí a činností ve firmě a zabráníme tak nekvalitnímu průběhu praxí bez konkrétního vzdělávacího cíle. Návod pro plánování spolupráce s firmami naleznete v publikaci Kráčíme pospolu k efektivní spolupráci škol a firem.

Využít lze také publikaci k využívání nástrojů pro spolupráci škol a firem projektu MOV.

Nástroje pro zajištění kvality praktického vyučování

Nástroji pro zajištění kvality praktického vyučování se zabývá metodika Nástroje a lidské zdroje pro zajištění kvality praktického vyučování v SOŠ a SOU.

Pro zaměstnavatele jsou určeny informace uvedené na platformě projektu Pospolu:

• Průvodce spolupráce pro zaměstnavatele

Stručně charakterizujeme také spolupráci s rodiči, zejména ve vztahu k výchovným cílům a vzdělávacím potřebám žáků, popř. k dalším partnerům včetně zřizovatele (Některé formy spolupráce, které se týkají podpory a rozvoje školy jako celku, lze uvést v charakteristice.).

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, mimořádně nadaných

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci, kteří k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na vzdělávání na rovnoprávném základě s ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření.

Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona (ŠZ). Jedná se např. o využití asistenta pedagoga, speciálního pedagoga a dalších odborníků (tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící aj.); o poskytnutí kompenzačních pomůcek a speciálních didaktických prostředků, speciálně pedagogické intervence nebo pedagogické intervence; o úpravu materiálních a organizačních podmínek výuky, o úpravu podmínek přijímání a ukončování vzdělávání.

Nástrojem realizace těchto podpůrných opatření může být (na základě doporučení ŠPZ) individuální vzdělávací plán. Při jeho sestavení škola vychází z obsahu ŠVP (který je v kontextu RVP pro jednotlivé obory vzdělání).

Při péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracuje škola s odbornými institucemi, organizacemi a poradenskými pracovišti.

Vzdělávání nadaných žáků a mimořádně nadaných žáků

Za nadaného žáka se považuje žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za žáka nadaného se pak považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Zjišťování nadání a vzdělávacích potřeb žáka provádí ŠPZ ve spolupráci se školou na návrh učitele nebo rodičů. Jestliže se u žáka projevuje vyhraněný typ nadání (v oblasti pohybové, umělecké, manuální), vyjadřuje se ŠPZ zejména ke specifikům jeho osobnosti, která mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání, zatímco míru žákova nadání zhodnotí odborník v příslušném oboru.

Žákovi s nadáním může škola povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu nebo ho přeřadit na základě zkoušek do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Nadaní žáci mají upraven způsob výuky tak, aby byli dostatečně motivováni k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch předmětech, které reprezentují jejich nadání. Podpora nadaných žáků probíhá především ve výuce a při mimoškolních aktivitách.

Ukázku přístupu k celomodulárně uspořádanému ŠVP naleznete v příloze.

Zajišťování kvality výuky s využitím modulů

Aby odborné vzdělávání využívající modulový přístup, resp. vzdělávání založené na modulárním uspořádání ŠVP přinášelo očekávané výsledky, je nutné průběžně sledovat kvalitu vstupů, procesů a výstupů. K tomuto účelu je potřeba využívat, případně vytvářet nástroje pro zajišťování kvality. Tyto nástroje by měly pokrývat celé spektrum aktivit souvisejících s plánováním, realizací a vyhodnocováním výuky využívající moduly jako základní stavební prvek ŠVP. Kvalitu je potřeba sledovat v různých fázích přípravy a implementace modulů do vzdělávání. Touto problematikou se zabývá iMetodika s názvem Zajišťování kvality při modernizaci ŠVP SOV s využitím modulů.

Inovace modulů

V rámci projektu MOV nebylo zahrnuto ověřování vzniklých modulů. Předpokládáme, že při využívání modulů v období následujícím po projektu a po jejich ověření v praxi škol vznikne potřeba úpravy modulů. Tyto úpravy doporučujeme provádět přímo v IS MOV, v soukromém prostředí školy. Je možné modul upravovat i na svém PC ve stažených editovatelných verzích dokumentu.

Inovaci modulů lze tedy předpokládat pro ověření průběhu výuky v praxi a vyhodnocení úspěšnosti ze strany učitele a žáků. Doporučujeme využít postup v rámci cyklu zajišťování kvality EQAVET. Teprve poté je vhodné přistoupit k inovaci či změnám v modulech. Každou změnu v modulu je nutné evidovat v záznamovém změnovém listu ke každému modulu.

Aktualizace profesních kvalifikací a úpravy modulů, resp. ŠVP s návazností na platné PK

Kvalifikační moduly, tedy moduly s provazbou na profesní kvalifikace (PK), jsou úzce navázány na jejich obsah. Je proto důležité při volbě kvalifikačního modulu a jeho zapojení do ŠVP zkontrolovat platnost PK, ke které se modul váže. PK procházejí aktualizací, resp. revizemi. Jedná se o pravidelné revize po čtyřech letech od zveřejnění PK nebo o mimořádné revize, které mohou být provedeny i po kratším čase. Mimořádné revize mohou být vyvolány např. změnou legislativy, která se váže na obsah PK, rychlým pokrokem v dané oblasti a zastaralostí požadavků na odborné kompetence aj.

Z tohoto důvodu je potřebné při výběru kvalifikačního modulu prostudovat danou PK, ke které se váže, zkontrolovat platnost PK uvedenou na modulu a aktuální platnost PK na www.narodnikvalifikace.cz. V případě, že zde existuje daná PK s novějším datem schválení, je potřeba porovnat verzi PK s datem na modulu s verzí s novějším datem.

V IS MOV, kde lze vytvořit soukromé prostředí pro školu, lze kvalifikační modul upravit a dát ho do souladu s aktuálním zněním platné PK.

Příloha č. 1: Ukázka zpracování části ŠVP – profil absolventa

Ukázka profilu absolventa

Příloha obsahuje ukázku zpracovaného profilu absolventa.

Příloha č. 2: Ukázka zpracování částí ŠVP – charakteristika

Ukázka charakteristiky

Příloha ukazuje charakteristiku ŠVP zpracovanou méně obvyklým způsobem, který zohledňuje charakter školy.

Příloha č. 3: Učební osnova a zapracování modulu

Učební osnova a zapracování modulu 1Učební osnova a zapracování modulu 2

Přílohy ukazují, jakým způsobem je možné zapracovat využité moduly do učební osnovy předmětů.

Příloha č. 4: Ukázka celomodulárně uspořádaného ŠVP včetně analýzy

Ukázka celomodulárně uspořádaného ŠVP

Ukázka návrhu pro celomodulárně uspořádané ŠVP je spíše metodicko-analytickým materiálem než ukázkou ŠVP. Zabývá se legislativními předpoklady celomodulárně uspořádaného ŠVP, nabízí způsob uspořádání vzdělávacího programu Zemědělec – farmář výhradě z teoreticko-praktických modulů v jeho odborné části a nabízí i důvody, proč takto postupovat. V závěru se nachází SWOT analýza navrhovaného řešení.

Identifikační údaje

Jsou stanoveny v RVP a obsahují základní informace o daném vzdělávacím programu.

Profil absolventa

Charakterizuje kompetence absolventa daného RVP, odvíjí se od něj koncepce a obsah vzdělávacího programu.

Uplatnění absolventa v praxi

Je součástí profilu absolventa. Jedná se o stručný popis toho, pro která povolání nebo pracovní pozice je absolvent připravován.

Výčet základních odborných a klíčových kompetencí absolventa

Tvoří důležitou část profilu absolventa. Zahrnuje odborné kompetence se vztahem k oboru nebo příslušné profesní kvalifikaci a klíčové kompetence se vztahem k oboru, které rozvíjejí další předpoklady žáků.

Vazba kurikula odborného vzdělávání na Národní soustavu vzdělávání

Udává vztah oboru vzdělání k příslušných profesním kvalifikacím, které jsou ve vzdělávacím programu obsaženy nebo ho specifikují.

Způsob ukončení vzdělávání

V profilu absolventa se uvádí způsob ukončení vzdělávání v oboru.

Charakteristika školního vzdělávacího programu

Poskytuje představu o průběhu vzdělávání v oboru vzdělání.

Popis celkového pojetí vzdělávání v programu

Popisuje strategii vzdělávání v oboru a způsob její realizace.

Organizace výuky

Poskytuje informace o zajištění výuky v daném oboru vzdělání, teoretické i praktické včetně specifik.

Způsob hodnocení žáků

Stanovuje společné zásady uplatňované při hodnocení žáků ve škole, případně v daném oboru.

Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence

Uvádí způsob, jakým škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární prevenci.

Učební plán

Vychází z příslušného RVP a stanovuje časovou dotaci na jednotlivé předměty, souhrnné počty hodin jsou určeny právě pro práci s moduly.

Zařazení a přehled vzdělávacích modulů v ŠVP

Uvádí, jakým způsobem můžeme využít moduly v rámci ŠVP.

Přehled rozpracování obsahu vzdělávání z RVP do ŠVP

Tabulka ukazující využití vzdělávacích oblastí a disponibilních hodin v ŠVP.

Učební osnovy/moduly

I v případě využití modulů lze zachovat učební osnovy.

Personální a materiální zabezpečení vzdělávání

Uvádí, jak škola zajišťuje výuku v daném oboru po materiální a personální stránce.

Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP

Uvádí využití spolupráce se zaměstnavateli při výuce.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, mimořádně nadaných

Kapitola specifikuje přístupy k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a k nadaným žákům.

Tato kapitola poskytuje konkrétní informace o tom, jak pracovat s moduly v rámci tvorby ŠVP. Popis jednotlivých částí ŠVP je doplněn ukázkami a přílohami.

KAŠPAROVÁ, Jana. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2012. ISBN 978-80-87652-05-3.

Kráčíme Pospolu ke spolupráci škol a firem. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2015. ISBN 978-80-7481-099-2.

PROJEKT MODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ. ŠVP se zařazením modulů a jeho kompletace. Využití modulů při modernizaci ŠVP SOV [online]. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, 2020. iMetodika. Dostupné z: http://imetodika.cz/metodika-svp-kompletace.html.